|
(17.4.)Odpověd pro "Babičku"
(přidáno 18.listopadu 1999 )
Otázka: (upraveno)Nedávno jsem ukončil svou podnikatelskou činnost, nebyla úspěšná. Hlavně odtud plynou mé
potíže: v noci nespím, vše mě bolí. Ve dne jsem agresivní k rodině, která mi postupně vyčítá, že neumím vydělat
peníze. Ať jdu někde dělat do statního nebo soukromého podniku nebo na nějaký statní úřad.
Pokud taková hádka proběhne večer (za tmy) mám chuť se jít oběsit, ať se tu trápí sami. Nevidím řešení problému.
Mám se odstěhovat, ale kam? Celý život budu cizincem, ale děti budou umět perfektně anglicky nebo jinou
cizí řeč.
Mám začít podnikat znovu? Každý chce provizi (ve skutečnosti je to spíše úplatek).
Mám se rekvalifikovat, ale na co (na jakou profesi)?
Mám velkou obavu, že se jednou oběsím. Možná bych si i zastřelil, ale pistoli nemám.
Odpověď:
Vážený pane,
zcela reálně popisujete svou velmi těžkou situaci, do které jste se dostal. Silně vnímám zdroje, ze kterých
čerpáte k tomu, aby jste se mohl v těžké situaci orientovat, ale trochu se obávám Vašich impulzivních reakcí a
sebevražedných nápadů.
Proč nezkusíte jeden z reálných nápadů: odstěhovat se, začít znovu podnikat, rekvalifikovat se a zbytečně
investujete do hádek s rodinou a promýšlení sebevraždy.
Pokud se opravdu cítíte na hranici svých sil, bylo by dobré vyhledat odbornou péči, která je s Vaším problémem
adekvátní.
Mám z Vaší zprávy pocit, že jste se i trochu rozhodl, že to už lepší nebude a pracujete sám proti sobě. Kdo z
Vašich blízkých Vám může být oporou, z čeho může nadále čerpat? Mohl byste se začít rozhlížet po dalších
zdrojích? Pokud opravdu máte strach ze své impulzivity, můžete navštívit psychiatrickou ambulanci, jelikož
sebevražedné myšlenky jsou projevem deprese, mohl byste na přechodnou dobu užívat léky, které by Vám dovolily
načerpat nové síly a pokud má člověk nové síly, vidí i cesty, které v depresi nevidí. Na druhou stranu mám
ale pocit, že máte řešení pevně v rukou, pokud jste se teď rozhodl, že situace je bezvýchodná, bezesporu
bezvýchodnou bude do doby, než se rozhodnete jinak. Přeji Vám hodně síly a trpělivosti se sebou samým a
zároveň i odvahu zkusit něco nového, než "bezpečnou" cestu deprese.
LD Ostrava
(přidáno 3.března 1999 )
Otázka: Držím se toho, že nemám důvod užívat pilulku nebo si nechat zavést tělísko,
když si s partnerem počítáme plodné a neplodné dny a funguje to dobře. Mám to změnit?
Odpověď:
Teorie plodných a neplodných dnů vychází z předpokladu určité omezené doby,
po kterou je možno oplodnit vajíčko a po kterou jsou spermie tohoto oplození schopny.
V poslední době se ale zvláště u spermií ukazuje, že přežívají další dobu, než jsme očekávali.
Spolehlivost této metody je velmi nejistá a neměli by ji používat ti, pro které je zábrana
otěhotnění prvořadá, to znamená právě mladé páry.
Pokud už z nějakých důvodů (např. náboženských)
chcete používat pouze tuto metodu, neměli byste nikdy spoléhat jen na "počítání"
" plodných a neplodných dnů, ale měli byste využívat přesnějších odhadů,
jako je měření bazální teploty nebo sledování hlenu na děložním čípku.
Navíc tato metoda má naději na úspěch pouze i dívek s pravidelným menstruačním cyklem.
Poraďte se proto o tomto problému s gynekologem .
(přidáno 3.března 1999 )
Otázka: Držím se toho, že nemám důvod užívat pilulku nebo si nechat zavést tělísko,
když si s partnerem počítáme plodné a neplodné dny a funguje to dobře. Mám to změnit ?
Odpověď:
Teorie plodných a neplodných dnů vychází z předpokladu určité omezené doby,
po kterou je možno oplodnit vajíčko a po kterou jsou spermie tohoto oplození schopny.
V poslední době se ale zvláště u spermií ukazuje, že přežívají další dobu, než jsme očekávali.
Spolehlivost této metody je velmi nejistá a neměli by ji používat ti, pro které je zábrana
otěhotnění prvořadá, to znamená právě mladé páry.
Pokud už z nějakých důvodů (např. náboženských)
chcete používat pouze tuto metodu, neměli byste nikdy spoléhat jen na "počítání"
" plodných a neplodných dnů, ale měli byste využívat přesnějších odhadů,
jako je měření bazální teploty nebo sledování hlenu na děložním čípku.
Navíc tato metoda má naději na úspěch pouze i dívek s pravidelným menstruačním cyklem.
Poraďte se proto o tomto problému s gynekologem .
(přidáno 3.března 1999 )
Otázka: Kolik stoji interrupce?
Odpověď:
Naše odpověď je orientační. Ceny se mohou lišit v různých zdravotních zařízení. Je dobré se informovat přímo v
nich a také u své zdravotní pojišťovny.
Zákrok přerušení těhotenství - interrupce - je zdravotní pojišťovnou hrazena jen v indikovaných případech.
Jinak je plně hrazená pacientkou.
Podmínkou provedení zákroku je platné trvalé bydliště v ČR.
CENA:
- pro pojištěnou pacientku cca 1.800 Kč za zákrok do 8.týdne
těhotenství /miniinterrupce/
- pro pojištěnou pacientku cca 2.100Kč za zákrok od 8. do 12. týdne
těhotenství /interrupce/
- pro ženu, která není našim pojištěncem za zákrok od 8. do 12. týdne
je cca 22.450 Kč. Zde je zahrnuto základní vyšetření, ARO anestezie,
samotný základní zákrok, po výkonu určitá nutná doba v
nemocničním ošetření. Za každý den hospitalizace se platí cca 10.000 Kč.
- pro ženu, která není našim pojištěncem za zákrok do 8.týdne
těhotenství je cena cca 11.000 Kč. Zde jsou zahrnuty výše uvedené
úkony bez platby ošetření při hospitalizaci.
Seznámil jsem se pomocí Internetu s jednou dívkou, která je závislá na drogách.Má 17 let.
Došlo u ní k rozvoji drogové závislosti na polymorfní typ (bere marihuanu, hašiš, pervitin).
Má už i problémy doma v rodině, kde rodiče něco tuší, ale chybí zde dostatek odpovědného přístupu k této věci.
Je to citlivé děvče a tento problém je pro ni kritický - alespoň pokud mohu posoudit z našich rozhovorů.
Ovšem musím přiznat, že nevím, zda je tomu opravdu tak, jak to vypráví, protože jsem se s ní osobně nesetkal.
Toto vše je mi známo pouze z rozhovorů, jak jsem již uvedl a také z mailové korespondence, kterou spolu vedeme.
Co mám nebo nemám dělat.
Asi by stálo za to uvažovat o problému z pozice té dívky:
.."Co asi po vás žádá a potřebuje ?"
Asi má nějaké potřeby a Vy jí něco tím, že s ní mailujete, asi umožňujete.
Něco ji dáváte.
Je to ale email, takže možnosti jsou velmi omezené. Také se neznáte osobně.
Myslím, že by jste si měl uvědomit omezenost takového kontaktu. Můžete jí něco dát: třeba otevřenost, možnost
spolu o něčem bezpečně mluvit, můžete dát svůj názor, pochopení, ale i nesouhlas (to je to, co můžete dělat).
Ale nemůžete za ni přijmou rozhodování a odpovědnost (to je to, co byste neměl dělat). Jde také o to, aby
tarost, kterou Vám sdělí, nezůstala u Vás a Vy se tím netrápil a nehledal řešení místo ní. Když s ním bude
nespokojena - tak Vy a ne ona se bude cítit nedobře. A možná také ona si potvrdí subjektivně "neřešitelnost"
svého problému, když ani přítel si neví s tím rady.
Pokud má problém s drogou v 17 letech, tak si obtížně umíme představit, že by s tím, pokud žije na malém městě,
udělala něco, co je mimo rodiče. Pochopitelně, že reakce z jejich strany může být různorodá a určitě bude
obsahovat i nějaké negativní komponenty.
Útěk k droze je také útěkem před nepříjemnými stránkami života. I rodiče mají takové stránky.
Možná, že Vy, když jste vzdálen na Internetu můžete být tím "hodným", jež ji
nikdy nic nevytkne. Další možností je kontaktovat svého lékaře, který pro tento problém může
mít pochopení a hlavně kontakty na odborná pracoviště v příslušném regionu.
Jaká je vlastně účinnost psychologie nebo psychoterapie při léčbě duševních potíží ?
Od padesátých let běží diskuze na toto téma. Údaje se různí. Od optimismu, kdy se účinnost psychoterpaie
odhaduje
přes 8O% (odstraněných potíží nebo výrazně zlepšených pacientů), až po úvahy o číslech pod hranicí 4O%.
Rovněž existují diskuze o tom, nakolik je zlepšení dílem spontánních samoregulačních procesů, prosté pozornosti
terapeuta nebo jiných, paralelně probíhajících životních událostí a zásahů okolí.
Metodologicky je to velmi zapeklitý problém, který by měl řešit separování a měření účinných faktorů působení
jednoho
člověka na druhého.
Bylo však provedeno mnoho studií, které se nějakým způsobem o to snažily.
Hlavně šlo o srovnání skupin pacientů se stejnými problémy, jimž ale byla měřitelně poskytována rozdílná péče.
Výsledky (i srovnání mnoha studií) směřují přesvědčivě do oblasti
pozitivních čísel. Určitá shoda by mohla být kolem údaje, že 5O% pacientů se prokazatelně zlepší do 8 sezení a
75% do půl roku při docházení 1x týdně. (blížší dostupné údaje např. in: Kratochvíl S., Základy psychoterapie,
Portál, Praga 1997).
Samotná diskuze i výsledky jsou dobrou ilustrací klinické zkušenosti.
V psychoterapii je dobré být optimistou, avšak neztrácet pořádnou dávku skepticismu.
Nebo být hutným skeptikem stojícím na optimistickém základě ?
Nepříjemné pocity z blízkosti mužů , opačné pocity z blízkosti žen.
Heslo: neuvedeno, sedmnáctiletá ze střední školy
V sedmnácti je asi ještě předčasné dělat nějaké definitivní závěry jak to vlastně mám se vztahy
k mužům a ženám. Když se zavřeš před tím vším, tak se to asi nijak nevyjasní. I když chápu,
že takový nápad a pocit můžeš mít, třeba se ti i podaří někde mít takové bezpečné místo, kde
se tenhle problém neobjevuje .
Odpověď Ti dají postupně Tvé zkušenosti. Máš již nějaký základ, zkušenost s chlapce i dívkou.
To, že takové zkušenosti byly, také znamená, že jsi se před takovou možností neuzavřela. Když se příležitost
objevila, pozorovala jsi, co se s Tebou děje. Byla jsi i aktivní . A zřejmě
i obezřetná, protože nepopisuješ nějaký zbytečný konflikt. Budeš-li i nadále takto otevřená, postupně si budeš
víc a víc ověřovat, jak to s tou Tvou orientací je. Kdyby přece jen se
objevily nějaké komlikace, zkus třeba přes nejbližší Linku důvěry si zajist konzultaci
s klinickým psychologem.
Jsem alkoholik, co mám dělat, abych se tomu vyhnul ?
Odpověď první: Věřím Vám, že skutečně jste. Nikdo jiný není takovým mistrem světa ve vyhýbání se jako alkoholik.
Je to typická otázka patřící k závislosti. Je kladena spíše uvnitř a potajmu. To asi proto, že zvenku přijde
nejspíše odpověď: Tomu se vyhnout nedá! Asi byste si přál, aby to bylo možné: obratné vyhnutí, klička, aby se
vlk nažral a koza zůstala celá.
Odpověď druhá: Je možné se vyhýbat, ale není možné se vyhnout.
Odpoveď třetí : Je možné tomu čelit.
Kde si mohu nechat udělat anonymně test na AIDS ?
Tuto službu poskytují hygienické stanice. Například v Ostravě (ale i jinde) je praxe následující.
Každý den v 7 00 hod ráno na Krajské hygienické stanici v Ostravě /Partyzánské nám. č. 7, vedle Hornické
polikliniky/. Test je anonymní, bezplatný, výsledky se sdělují do týdne k číslu, které obdržíte při
odběru krve. V jiných okresech může být praxe odlišná, je možné si to ověřit telefonicky.
Potřeba udělat si test vzniká často po nějaké události, která je spojena rizikem nákazy. Avšak, aby test
spolehlivě ukázal výsledek, je třeba, aby uplynulo nejméně 8 týdnů od té události, jež může být spojena
s rizikem nákazy.
To je jistě nemilé, ale dříve není test spolehlivý tak, aby Vám poskytl jistotu, kterou potřebujete. V
tomto mezidobí rovněž uvažte, že můžete být potenciálním nosičem infekce. Nejspolehlivější obranou je do doby
než se dozvíte výsledek - sexuální abstinence.
Máme s partnerkou poslední dobou pořád konflikty. Opakovaně jsme se je pokoušeli řešit, ale vždy nám
to vydrželo jen chvíli. Bohužel nemůžeme do manželské poradny, protože nejsme manželé, i když spolu bydlíme už
půl roku. Sami na to nestačíme, za jakým odborníkem můžeme jít ?
Můžete zkusit hovořit o Vašem problému po telefonu třeba s nějakou linkou důvěry . Jinak Vám ale musím
říct, že do manželské poradny můžete. Není určena jen pro manžele a snoubence. Poradenství se týká i šířeji
pojatých rodinných a partnerských vztahů. Stejně tak platí, že pomoc v poradně může vyhledat jedinec sám,
když z nějakých důvodů není účast partnera možná nebo to odmítá.
Tomáš se nemůže s nikým skamarádit a má zábrany oslovovat jiné. Jak píše, nedokáže
navázat kontakt. Ptá se co s tím.
Dobrý den Tomáši. Zkusím Ti odpovědět na základě toho, jak jsi komunikoval s námi. Za prvé
konstatuji, že kontakt s námi navázat umíš. Přece si zvládl mail techniku i věty jsou v pořádku,
jsou srozumitelné a správně česky. Spíš si myslím, že hůře Ti jde to další. Víš, kdybych Ti
měl nějak slušněji odpovědět po UŽ NAVÁZANÉM KONTAKTU, tak bych si musel asi strašně vymýšlet nebo prostě
nějak vařit hodně z vody. Pokud něco chceš rozvíjet měl bys
také něco dát k dispozici. Někdy to lidé ke kamarádskému kontaktu nepotřebují, vystačí si jen s holými větami.
Ale dozajista komunikují jinak. Očima, gesty, dotyky nebo tím, co
pro sebe nebo jiné dělají. Určitě i TY nějakým způsobem komunikuješ, ale z toho, co jsi poslal to není jasné.
Ovšem bohatost slov neznamená, že člověk je určitě dobrý komunikátor a naopak ti co
málo mluví jsou špatnými kamarády a jsou neoblíbeni. Jak to je ovšem v Tvém případě, to se mohu jen dohadovat.
Možná, kdyby jsi nám, nebo i v tom případě, kdy ti jde o reálný
kontakt, řekl přece jen něco víc, možná, že to by rozpustilo krapet ony zábrany. I tak
si vážíme tvého mailu, asi jsi nad ním přemýšlel. Pokud jsi opatrný, tak jistě máš
k tomu své důvody a Ty sám si rozhodneš, jestli kdy budeš třeba trochu riskovat.
Přejeme Ti mnoho štěstí.
Poslední dva měsíce hůře spím, jedna známá mě zásobuje Rohypnolem a jinými
prášky na uklidnění. Teď si je beru denně, ale kdosi mi řekl, že prý mohu dostat nějakou závislost a tak mám
strach a nevím co dál ?
Taková výpomoc je dost častá. Rozhodně Vám Vaše známá chtěla pomoct. Přesto v tomto případě
riziko skutečně existuje. Pokud berete Rohypnol tak dlouho, nedá se skutečně vznik závislosti vyloučit.
Závislost může být skutečně i na prášek na spaní. Další riziko je v kombinaci s jinými prášky na
uklidnění - to nebezpečí závislosti, ale i jiných zdravotních problémů zvyšuje. Takovou věc by měl skutečně
předepsat lékař. V tomto případě bych Vám skutečně doporučil konzultaci s psychiatrem. Už také
proto, že po dvou měsících se Váš problém zřejmě nemění a stálo by za to asi změnit taktiku postupu.
Kdo ví, co vlastně potřebujete zaspat ?
Myslím na sebevraždu, nebaví mne žít, co mám dělat ?
To je příliš vážná věc, abych Vám mohl, jen tak, na základě jedné věty pomoci. Co je však
ůležité, a to v té větě vidím, je její konec.
Vidím to tak, že něco dělat chcete. Ať bude správná odpověď na Vaši otázku jakákoliv, najdete ji jen mezi
lidmi. Aby jste ji našel pokuste se být v kontaktu s osobami, které Vám mohou být nějak blízké nebo
důvěryhodné. Mohou být z rodiny, mezi přáteli nebo známými. Můžete jim říct na co myslíte, myšlenka na
sebevraždu se objeví alespoň jednou v životě většiny lidí a mnoho lidí má zkušenost s tím jak ji
překonali. Není-li z nějakého důvodu takový kontakt možný, můžete vyhledat odbornou lékařskou péči
/obvodní lékař, psychiatr, pohotovost/ nebo také zavolat na Linku důvěry, kde můžete, třebas i anonymně,
mluvit s lidmi, kteří jsou připraveni hovořit o méně obvyklých věcech.
Asi nejlepší postup, i v dané obtížné situaci, je spojení obojího.
Více pohledů bývá věci často ku prospěchu.
Syn je homosexuální, kde se to léčí ?
Nevím, odkud první část otázky máte a jak je spolehlivá. Je-li např. synovi kolem 17 let, přišel s tím, že měl
takovou zkušenost, je bezradný a chce s tím něco podniknout - nemusí to ještě znamenat homosexualitu.
Potvrzení homosexuality, jako mnoho věcí spojených se sexuálním životem, je procesem, který trvá delší dobu.
Mnoho věcí je spojených s fantazií, různými očekáváními. Realita bývá obvykle jiná - zde proto platí víc, než
kde jinde,že váhu mají spíše opakované zkušenosti než jeden zážitek. Pokud je to v tomto stádiu /jednorázová
zkušenost/, je možné poskytnout podporu a vést homosexualitu pouze jako jednu z možností, která souvisí s
procesem sexuálního poznávání. Zkuste být více trpělivý než Váš syn, neboť to je to /ta trpělivost/, co Vaše
dítě může později ocenit.Trpělivost je vhodným protipólem zmatků.
Situace však může být i taková, že Vy i Vaše dítě v tom máte jasno. Homosexualita je stálý rys v jeho chování.
Touží a má homosexuální vztahy, po jiných typech vztahů netouží nebo v nich opakovaně selhává a ví, že to je
jeho zaměřením na muže. V tomto případě Vám musím říci, že se to neléčí nikde. Je to stav, který je dán
přírodou, není to nemoc. Dlouhodobě je výskyt homosexuality u mužské populace kolem třech až čtyřech procent,
u žen méně. Co se mění, je postoj společnosti k těmto lidem - buď je méně nebo více tolerantní. Chápu, že
by léčení bylo pro Vás, jako matku, něco, co byste ráda synovi nabídla. Dokonce i mnoho homosexuálů, když
jsou na začátku uvědomění toho, co se s nimi děje, uvažuje stejně jako Vy a chtěli by to nějak změnit.
Lékařský zákrok a terapie je napadá podobně jako Vás.
Myslím si, že v této situaci máte mnohem cennější příležitost, než poskytnout synovi informaci o léčbě. Je to
příležitost neodvrhnout svého syna nebo ho tak trochu dávat bokem. Je třeba, i když je to těžké a pro mnoho
rodičů nesmírně těžké, přijmout to, co se stalo. Syna přijmout i teď.
Nemyslíte, že i on to má těžké nebo dokonce těžší než Vy ? Víte, někdy v tom způsobuje hrozné zmatky rozum.
Pořád se to honí v hlavě a není nic, co tomu dalo řád. Rodičům někdy pomůže, když své děti obejmou. Konec
konců, objetí je takové zastavení - a v tom rozběhaném světě je to jedna z pevných věcí - užijte si ji.
Zkuste i teď svého syna obejmout.
Existuje naděje ??
Jazyk a řeč nás mohou někdy klamat. Říká se ...naděje umírá poslední..., ale já si myslím, že není
v povaze naděje umírat. Já jsem naopak vícekrát VIDĚL, že se naděje rodila. Toto je spíše v její povaze, ne
umírání.
A jak to vypadalo, když se rodila ? Někdy přišla zvenku, ale častěji z člověka, který DOVOLIL , aby se
narodila. Byla tam vlastně uvnitř něho někde schoulená, on si ji nevšímal, neoslovil ji, řekl bych, že na ni
kašlal, i když měl proto často mnohé závažné důvody.
Když s ní takhle zacházel, tak jsem se naději ani moc nedivil, že byla stočená do klubíčka. Ale i když je
schoulená, tak slyší - oslovíte-li ji, pozdravíte a slušně požádáte , tak ji umožníte, aby se probudila.
Odpověď tedy je, že naděje existuje, taková je moje zkušenost. Její podoba ovšem může být rozmanitá - někdy
nás zcela zaplní a jindy se skrývá. Ale to snad víte, že nejen zjevné věci mají moc, ale i ty, které jsou
skryty.
Jak se správně chovat, potkávám-li pravidelně při cestě do práce exhibicionistu?
Nevšímám si ho, ale mám strach. Jinou cestou totiž nemohu jít.
Milá paní, v případě kontaktu s exhibicionistou se doporučuje přejít až nevšímavě, rozhodně nedávat najevo
strach, ani zájem. Pokud se dotyčný na Vaší trase vyskytuje pravidelně a ve stejný čas, neměl by být problém
se mu vyhnout, i za cenu časové ztráty. Pro větší vlastní jistotu můžete na nějakou dobu požádat někoho o
doprovod, pokud ani to nepomůže, a muž se bude objevovat dál - se zřetelnými úmysly - požádejte o zákrok nebo
pomoc Policii ČR nebo Městskou policii.
Podobných otázek může být samozřejmě více. Máte li svou konkrétní můžete zkusit naši
rubriku Vaše otázky pro nás
...a my Vám odpovíme.
Možná najdete inspiraci i v jiných částech naší stránky. Čerstvé odpovědi na aktuální otázky, na které
jsme neodpovídali e-mailem, jsou k dispozici v rubrice
Aktuální odpovědi z Linky důvěry.
|
help-psych.cz